Tipy na výlety Karlovy Vary, Krušné hory a okolí
Apartmán je ideálním výchozím místem jak pro procházky v krásném lázeňském městě Karlovy Vary a na jeho kolonádě, tak pro prozkoumávání Karlovarských vyhlídek.
Přímo za rezidencí Moser vede cyklostezka podél Ohře, která Vás zavede jak na hrad Loket, tak na koupání k jezeru Medard i do Františkových lázní. Na druhou stranu Vás cyklostezka zavede třeba do Krušných hor, na Boží Dar ana síť cyklotras vhodných i pro rodiče s dětmi nebo až k Ustí nad Labem a dále do Německa. Pro milovníky pěší turistiky je zde spousta stezek jak v okolí Karlových Varů, tak v Krušných horách.
Apartmán je ideální pro lyžařské pobyty. Na hřebenech Krušných hor jste za 20 minut autem a je jen na Vás, zda využijete desítky kilometrů upravených běžeckých tratí v okolí Božího Daru, nebo si zalyžujete v největším propojeném lyžařském středisku v ČR – Skiareálu Klínovec s 31 km tratí, nebo v menším středisku Plešivec s 12 km tratí.
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou proslulým lázeňským městem lákající na léčivé prameny a kolonády, nádherné centrum i světově známý filmový festival.
Největší devízou Karlových Varou jsou jejic vyhlášené léčivé prameny. První historicky dochovaná léčba pochází ze 14. století. Traduje se, že častým hostem byl Karel IV., jenž se o založení Varů zasloužil.
Termální prameny Karlových Varů mají teploty od 30 do 72 °C a každý má své blahodárné účinky. Nenechte si ujít možnost ochutnat místní prameny z tradičních lázeňských pohárků.
Ve městě a jeho okolí toho ale můžete podniknout i mnohem víc. Objovovat vyhlídky a rozhledny na město, poznávat historii prostřednictvím hradů, zámků nebo vyrazit na výlet do okolní přírody.
Vyvést se můžete třeba lanovkou k rozhledně Diana, čtyřboké cihlové stavbě slavnostně otevřené již v roce 1914.
Vyhlídky Karlovy Vary
Karlovy Vary se pyšní svoji neodelatelnou přírodou, jejíž krásu lze obdivovat z desítek míst bez toho, aniž by byla potřeba se na kilometry vzdálit od centra města.
Čtyřicetimetrová rozhledna Diana na Výšině přátelství (556 m. n. m.) je takřka za rohem, stačí se vydat z Vřídelní kolonády po značené turistické trase nebo využít pozemní lanovou dráhu u Grandhotelu Pupp. Rozhledna nenabízí jen nádherný výhled na Karlovy Vary, bystří v dálce zahlédnou také Klínovec, dominantu Krušných hor.
Od rozhledny můžete pokračovat asi 20 minut k Petrově výšině, vyhlídce zasvěcené ruskému carovi Petru I. Velikému. Naleznete zde jeho bustu a pomník, který nechali zřídit místní obyvatelé. Aby také ne, Petr I. se řadí mezi nejvýsosnější lázeňské hosty Karlových Varů. Z vyhlídky budete mít mimo jiné výhled i na Grandhotel Pupp, u kterého započala vaše trasa.
Další zastávkou je vyhlídka Jelení skok (450 m. n. m.), na které vyniká symbol města, bronzová socha Kamzíka z rukou sochaře Jana Kotka. Původní sochu nechal postavit baron August von Lützow, ta byla však zničena vandaly.
Necelé dva kilometry od Kamzíka poté narazíte na dřevěný vyhlídkový altán Camera obscura, na jehož potemnělých stěnách se v minulosti promítaly obrazy scénické krajiny. Z vyhlídky můžete shlédnout na Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla.
Další altán naleznete i na vyhlídce Tři kříže, která je postavená na střeše betonové pozorovatelny z druhé světové války. Na vrcholu vás ohromí tři tyčící se kříže, které nechala postavit neznámá polská kněžna jako symbol rekatolizace a hory Golgoty, údajného místa ukřižování Ježíše Krista.
Od Tří křížů vás dělí pouhý půlkilometr k Ottově vyhlídce, pojmenované podle syna bavorského krále Ludvíka I., proslulého navštěvníka Karlových Varů. Na vrcholu se skví žulový sloup s koulí a hvězdou.
Rozhodně by byla škoda nenavštívit i Goethovu vyhlídku (642 m. n. m.) s cihlovou věží. Jedná se o nejvýše umístěnou a nejstarší rozhlednu ve městě. Na vrcholu se můžete občerstvit v kvalitní restauraci nebo využít prostor vyhrazený pro grilování či opékání. Příznivci dobrodružství a adrenalinu se mohou svést po 321m ocelovém laně nataženém mezi stromy. A jestliže jste se vydali na túru i s dětmi, okolí rozhledny nabízí strašidelnou stezku s postavami ze slavných legend.
Poslední zastávkou je rozhledna císaře Karla IV. Na 15m cihlovou stavbu se můžete dostat pěšky i lanovkou.
Hrad Loket
Vězení Karla IV., studijní oáza Johanna W. Goetha, údajné útočiště skřetů a relikviář spadlého meteoritu… Tím vším je královský hrad Loket, goticko-románská stavba čnící se nedaleko Karlových Varů na žulovém skalním útesu ohrazeném řekou Ohří.
Hrad okouzlí zejména zavilé milovníky historie, do jeho zdí jsou totiž vepsány dějiny našich nejvýznamnějších bitev a nejurozenějších králů. Počátky Loktu sahají až na začátek 13. století, kdy byl důležitým dějištěm sporů mezi králem Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. Teprve během nadcházejícího století však tento kamenný monolit konečně ožil, když byl během stavebních obnov v době husitských válek vybaven zdobeným průčelím, hejtmanským domem a palácem s gotickým arkýřem.
Touto dobou zde byla vězněna nejedna významná osobnost, četnému seznamu ale vévodí budoucí český král a římský císař Karel IV. a Jiří Popel z Lobkovic, někdejší hofmistr českého království proslulý nepovedeným pučem proti Rudolfu II. Hrad se svojí vězeňskou minulostí nijak netají, dnes je součástí výstavy krom rozsáhlé sbírky porcelánů, gotických fresek a staletí starého vybavení také exhibice vězeňských kobek a útrpného práva, jejíž vrcholem je názorná demonstrace mučení středověkými nástroji na pohyblivých figurínách.
Na své si ale přijdou i příznivci báchorek a táborových povídaček. O Loktu se totiž odpradávna leccos povídá a je doslova opředen pověstmi, jež se staly nedílnou součástí každé prohlídky. Nejenže se na území hradu měli v minulosti potulovat trpaslíci, v současnosti je navíc výstavištěm pozůstatku tzv. Zakletého purkrabí, největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který fascinoval i samotného Johanna W. Goetha. Vesmírný kámen původně vážil až 110 kg, v 19. století byl ale rozřezán a jeho úlomky se staly ceněnou součástí vídeňských a pražských muzejních expozic.
V pozadí Loktu se vyjímá městečko stejného jména, jenž spolu s hradem vytváří jedinečné kulturní soukolí. Každé léto se zde pořádají „Rudolfínské slavnosti“, tematické trhy ve středověkém stylu, již vás zavedou do doby Rudolfa II., kdy alchymisté míchali elixíry mládí a do vězení se zavírala tříletá holátka. Atmosféru rudolfínského dvora dotváří nejen okázalé přehlídky šatů, pokrmů, hudby a tanců, ale rovněž nejrůznější maškarní atrakce. Nechte se oslnit performovaným příjezdem císaře a jeho vojenské gardy, nahlédněte pod ruce zručnému písaři nebo si vyložte osud tajemnou cikánkou.
Plavba po řece Ohři
Hrad ale není to jediné, co byste si v historickém městě u Sokolova neměli nechat ujít. Obdivovatelé přírody jistě ocení tamější vyhlídkové lodičky, jež nabízí každý týden (mimo pondělí a čtvrtek) od 11:00 do 17:00 scénickou plavbu po řece Ohři, čtvrté nejdelší řece v České republice (316 km). V závsilosti na povětrnostních podmínkách netrvá platba déle než půl hodiny. Jízda, při níž vás bude doprovázet výhled na majestatní hrad, přitom vyjde jen na 50 Kč za osobu a na rodiny s dětmi čekají výrazné slevy.
Odvážnější návštěvníci ale nemusí zůstat jen u poklidné vyhlídky. Ohře hrad pouze obtéká a vyřezává si svérázné koryto Slavkovským lesem, soutěskou Svatošských skal a hranicí Doupovských hor, kde se klikatí krajinou Českého středohoří. Jestliže zkušení vodáci vyzvu této druhé nejlépe sjízdné řeky v Čechách přijmou, budou odměněni vesměs poklidnou jízdou s mnoha nezapomenutelnými styčnými body, jakými jsou například skalní město Svatošské skály, chebská pánev a bývalé lázně Kyselka.
Ačkoliv má Ohře pověst tiché neběsnící řeky se souvislým proudem, úplným začátečníkům se zpravidla nedoporučuje. Lehké peřeje se mohou objevit i na těch nejoblíbenšjích úsechích, 16kilometrovém “Kyšperk nad Ohří – Sokolov” či 27kilometrovém “Sokolov – Karlovy Vary”, a mohou amatérům sjíždění výrazně znepříjemnit. Vyvarovat se musíte hlavně nebezpečným jezům, jejichž splouvání je kvůli vysoké hrozbě utonutí zakázáno pod pokutou 200 000 Kč. Jde mimo jiné o Ottův jez u Chebu, jez v Radošově nebo jez mezi Hlavnem a Černým Mlýnem.
Klínovec
Pouhých 20 minut od aprtmánu najdete nejvyšší horu Krušných hor, 1 244 m vysoký Klínovec, tyčí se několik kilometrů východně od Božího Daru.
Z rozhledny na Klínovci se otevírají vynikající výhledy nejenom na Krušné hory, ale i na Český a Slavkovský les, Doupovské hory nebo České středohoří. Za výjimečné viditelnosti můžete spatřit i 200 km vzdálenou Sněžku, Říp nebo pražský žižkovský vysílač.
Klínovec, to je také špičkové lyžařské středisko, kde si můžete zajezdit na 32 km sjezdovek s 5 lanovkami, 11 vleky a 5 lyžařskými pásy dětských parků. Nové lanovky jsou kryty oranžovou bublinou, která vám poskytne nadstandardní komfort při cestě za vašimi lyžařskými dobrodružstvími.
Nejdelší ze sedačkových lanovek obsluhuje novou sjezdovku do Jáchymova, která s délkou 2 950 metrů a šířkou 50–100 metrů patří k nejdelším a nejširším sjezdovkám v České republice. Milovníci freeridu mají při vhodných podmínkách možnost využít dvou kilometrů neupravovaných sjezdových tratí s přírodním sněhem.
K dispozici jsou půjčovny lyžařského vybavení a certifikovaní instruktoři v lyžařských školách. Pro běžkaře se udržuje 146 kilometrů běžeckých tratí. Během lyžování i po něm si můžete vybrat z několika restaurací, rychlých občerstvení, ski barů a apres-ski stanů, kde jsou pro vás denně připravována čerstvá jídla a nápoje všeho druhu.
Trail Park Klínovec nabízí 30 km trailů čtyř obtížností od nejlehčích po ty náročnější. Nechybí ani půjčovna a kompletní zázemí. Lehké stezky jsou vhodné i pro děti. Obzvláště zábavné jsou při sjezdu na obřích terénních koloběžkách. Celý areál je obsluhován lanovkou.
Krušné hory
Krušné hory, které jsou z apartmánu 15 minut autem, nebo půlhodinu autobusem či vlakem, už dávno nejsou synonymem pro zničenou přírodu. Uschlé smrky se vzpamatovaly a dnes se lesy na krušnohorských pláních opět zelenají.
Hřeben Krušných hor je relativně plochý a výraznější vrcholy jsou od sebe odděleny dlouhými úseky horských luk, rašelinišť nebo mokřadů. Díky husté síti značených cest se turistům nabízí mnoho příležitostí, jak se pohybovat po Krušných horách pěšky, na kole nebo na lyžích.
Krušné hory, Boučský vrch, Sokolovská pánev i města Oloví a Sokolov. Tam všude dohlédnete z rozhledny Cibulky, vysoké 30 metrů s 127 schody nacházející se na Šibeničním vrchu u obce Oloví.
Pěšky nebo na kole z Lokte do Karlových Varů
Jen několik set metrů od aprtmánu najdete jak autobusovou, tak vlakovou zastávku. Autobusem, či vlakem tak můžete vyrazit směr hrad Loket, odkud vede zpět do Karlových Varů nádherná pěší a cyklosteska podél Ohře v malebné krajině CHKO Slavkovského lesa.
Mírně klesající trasu dlouhou cca 13 km zvládnout bez problému i děti. Loket je ideální výchozí místo pro výlety – nachází se zde spousta restaurací a kaváren pro nabrání sil. Lze spojit i s návštěvou známeho hradu.
Zhruba v půlce cesty se můžete občerstvit u Svatožských skal s krásným výhledem na skály na protější straně řeky.
Závěr procházky či cyklovýletu Vám nabídné krásná zakoutí Karlových Varů. Po vycházce se lze samozřejmě zrelaxovat ve SPA wellnes Rezidence Moser